Historie Jarohněvického rybníka

září 11, 2018
Historie Jarohněvického rybníka

Vznik Jarohněvického rybníka sahá až hluboko do historie. Prvním písemně doloženým pramenem, který název rybníka zmiňuje je zápis v Půhonné knize z roku 1437, kde je žalován tehdejší majitel Jarohněvic (dnes již zaniklé vsi) Jan Rybníček ze Zdislavic Janem Svinkou z Onšova o 100 hřiven grošů, že mu rybníkem Jarohněvickým topí Šardické újezdy a okolní pole, přestože jsou hranice už vyměřeny.

Podle názoru některých badatelů a historiků je tímto zápisem myšlen rybník tzv. Starý Jaroňovský, přejmenovaný později na Mokroňovský rozkládající se podél Šardického potoka. Současný Jarohněvický rybník byl dle těchto historiků napuštěn později a říkalo se mu Nový. Tento je zmiňován poprvé v roce 1575 při upisování majetku Čeňkem z Lipé jeho manželce Alině z Žerotína. "... dvuor Jaroňovský s pustou vsí Jaroňovskou, rybník Nový i Starý Jaroňovský..." Rozloha Nového Jarohněvického rybníka byla v době svého vzniku odhadem 200 hektarů, což je velikost mnohem větší než v současnosti (cca 104 hektary).

Ať se historie Jarohněvické rybníka začala psát před rokem 1437 nebo byl vybudován až kolem roku 1575, patří k nejstarším dochovaným rybníkům hodonínského okresu.

 

 

  • První zmínka názvu roku 1437
  • Historicky největší rozloha 200 hektarů
  • Současná rozloha 104 hektarů
  • Součást rybniční soustavy
  • Znovu obnoven po druhé světové válce
  • Slouží jako rybochovné zařízení
  • V historii měl hospodářský i obranný význam
  • Výskyt rozmanitého množství ptačích druhů

Jarohněvický rybník je významným historickým, kulturním a turistickým cílem.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace, označené hvězdičkou (*). Kód HTML není povolen.